Přeskočit na obsah

Třída Abukuma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Abukuma
Ōyodo (231)
Ōyodo (231)
Obecné informace
UživatelVlajka Japonské námořní síly sebeobrany
Typfregata
Lodě6
Osudaktivní (2019)
Předchůdcetřída Júbari
Nástupcetřída Mogami
Technické údaje
Výtlak2000 t (standardní)
2500 t (plný)
Délka109 m
Šířka13,4 m
Ponor3,8 m
PohonCODOG
Rychlost27 uzlů
Posádka120
Výzbroj1× 76,2mm kanón OTO Melara
RGM-84C Harpoon (4×2)
ASROC (1×8)
1× 20mm Phalanx CIWS
6× 324mm torpédomet (2×3)

Třída Abukuma je třída fregat Japonských námořních sil sebeobrany. Slouží především k protiponorkovému hlídkování a k ničení hladinových lodí ohrožujících japonské pobřeží. Třídu tvoří celkem šest jednotek postavených v letech 19881993. Všechny jsou stále v aktivní službě. Jsou to jediné současné japonské válečné lodě řazené do kategorie fregat. Samo Japonsko je ovšem tradičně klasifikuje jako eskortní torpédoborce, čemuž odpovídají trupová čísla s kódem DE – Destroyer Escort.[1]

Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 1989–1993. Stavba dalších pěti byla zrušena.[1]

Jednotky třídy Abukuma:[2]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Abukuma (DE-229) 17. března 1988 31. prosince 1988 21. prosince 1989 aktivní
Džincú (DE-230) 14. dubna 1988 31. ledna 1989 28. února 1990 aktivní
Ójodo (DE-231) 8. března 1989 19. prosince 1989 23. ledna 1991 aktivní
Sendai (DE-232) 14. dubna 1989 26. ledna 1990 15. března 1991 aktivní
Čikuma (DE-233) 14. února 1991 22. ledna 1992 24. února 1993 aktivní
Tone (DE-234) 8. února 1991 6. prosince 1991 8. února 1993 aktivní

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Sendai (232)
Abukuma (229)

Základní hlavňovou výzbroj třídy Abukuma tvoří jeden 76,2mm kanón OTO Melara, umístěný v příďové dělové věži. K ničení ponorek slouží osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC, umístěné mezi komíny, které v boji na kratší vzdálenost doplňují dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Protilodní výzbroj představuje až osm protilodních střel RGM-84C Harpoon. Účinnou protiletadlovou výzbroj fregaty postrádají. Blízkou obranu proti letadlům a protilodním střelám zajišťuje jeden systém Phalanx CIWS. Fregaty nemohou nést vrtulník, jsou ale schopny mu v letu doplnit palivo.[1]

Pohonný systém je koncepce CODOG. Pro plavbu ekonomickou rychlostí slouží dva diesely Mitsubishi S12U MTK, přičemž v bojové situaci se připojí dvě plynové turbíny Kawasaki-Rolls-Royce Spey SM-1A. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů.[1]

  1. a b c d Abukuma Class Destroyer Escorts, Japan [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Class Abukuma Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]